Spádové území je nejmenší smysluplná správní jednotka území schopná aktivního managementu území v měřítku jednotlivého člověka. Vytvořená dohodou samospráv za účelem zajištění udržitelného rozvoje, prosperity a plnohodnotného života občanů. Koordinovaný, transparentní rozvoj je zajištěn prostřednictvím stabilní profesionální správy.
Spádové území naplňuje potřeby jednotlivců i cílů udržitelného rozvoje v souladu s požadavky strategického rámce ČR 2030 i navazujících strategických dokumentů i odborných analýz.
Jedná se o termín, který vytváří společný prostor pro plnohodnotný život. Tedy území, které je dostatečně velké a intenzivní, aby v rámci něho mohli místní občané uspokojit většinu svých životních potřeb (cca 10-35 tis. obyvatel). Zároveň se jedná o území, se kterým jsou schopni se občané identifikovat a poznat jej. Území v rámci kterého je možné hledat shodu na společných zájmech rozvoje, které je tedy možné spravovat v měřítku jednotlivce (jednotlivých parcel, chodníků, náměstí, služeb, vybavenosti). Území kam mohou směřovat obyvatelé spádového území své zájmy a kde mohou propojovat své aktivity, utvářet společné spádové území.
Díky takto vymezenému území je možné hledat řešení pro občany s občany a stakeholdery v potřebném měřítku a detailu tak, aby vyjednané dohody byly dostatečně jasné a konkrétní. Vytváří se tak prostor pro zdravý a plnohodnotný život, umožňuje se zavedení strategického řízení a plánování k zajištění rovnoměrného rozvoje ekonomického, environmentálního i sociálního. Vytváří se prostor pro polyfunkční a polycentrická místa krátkých vzdáleností.
Spádové území je formalizovaný prostor pro sdílení, spolupráci a koordinaci a to buď jako svazek obcí a MČ, nebo jako organizační a správní opatření v rámci jedné velké MČ. Je to platforma pro spolupráci.
Rada spádového území ani profesionální správa nemá rozhodovací pravomoc, ale vytváří prostor pro hledání společného řešení, pokud je pro dané rozhodnutí potřeba řešení v území koordinovat. Představuje nejmenší smysluplnou správní jednotku pro utváření strategických dokumentů, plánování udržitelného rozvoje a realizaci konkrétních projektů se zapojením profesionální správy. Smyslem je vytvoření přátelského sdíleného prostoru pro aktivní management metodou permanentního kulatého stolu. Profesionální správa pravidelně projednává se všemi aktéry v území záměry a hledá místně nejvhodnější řešení, které bude zároveň v souladu se společně vytyčenými strategickými cíli. Spádové území umožňuje dohodu na vlastních jedinečných hodnotách, kvalitách, cílech. Vede ke hledání nejvhodnějšího řešení vždy na té nejnižší možné úrovni, inspiruje k hledání inovací a vytváří prostor k širokému zapojení.
Díky profesionální správě a principům uspořádání, které je definováno schopností správy území v měřítku jednotlivého člověka, umožňuje vytvářet srovnatelné celky, v rámci nich sdílet zkušenosti, předávat zpětnou vazbu a data krajům pro další koordinaci a kvalifikované rozhodování.
Permanentní kulatý stůl je metoda aktivní správy jednotného, trvale udržitelného managementu spádového území, kterou zajišťuje profesionální pracovník. 1x za měsíc pořádá neformální setkávání u kulatého stolu, které vylučuje silové jednání z pozice lhůt a závazných stanovisek. U kulatého stolu jsou si všichni rovni. Jednání je vždy veřejné.
(Projednávají se výsledky postupu plnění akčních plánů za účasti všech aktérů v území. Neformálně se koordinují záměry a diskutují vhodné varianty řešení. Z jednání vznikají zápisy, které kontrolují stav úkolů, plnění dohod a koordinují se postoje, aby pro rozhodování a jednání komisí a rad byly již předjednané problémy s maximem možných informací z území.)
Uznaný veřejných zájem představuje samosprávami vyjednanou shodu, která je prokazatelně v souladu s cíli, které naplňující potřeby občanů. Pro ochranu veřejného zájmu si občané platí veřejné instituce, které tím naplňují vlastní smysl své existence.
V komplexním složitém světě je nutné neustálou kontrolou a vyvažováním ověřovat, zda institucemi prosazovaný „uznaný“ veřejný zájem stále naplňuje smysluplně stanovený cíl ve prospěch společnosti. Ke kontrole a ověřování slouží strategické dokumenty, které vznikají v široké diskusi na základě dat, za účasti laické a odborné veřejnosti. Strategické dokumenty slouží k jednotné organizaci veřejné správy, která pak svými vlastními prostředky naplňuje dohodnuté cíle konkrétními kroky podle stanovených postupů a norem. Správně pojatá legislativa – obecné zákonné normy zpravidla dávají veřejné správě prostor pro výklad paragrafů a jejich článků tak, aby mohla účinně prosazovat uznaný veřejný zájem, a docházelo k naplňování společně vytyčených strategických cílů. (Pokud samospráva nemá s občany sjednanou vizi rozvoje a strategické cíle k jejímu naplňování je pro veřejné instituce velice obtížné ověřovat skutečnou podobu veřejného zájmu. Chybí totiž rozhodovací kompas, který znemožňuje utilitární rozhodnutí deformované soukromými zájmy jednotlivců.)
Vymezení hranice spádového území je pouze z důvodu zajištění jasné odpovědnosti profesionální správy. Hranice jednoznačně určuje, kdo je za koordinaci a přípravu jednání v daném místě odpovědný.
Vymezení zájmového území pak určuje povinnost vzájemné koordinace a zajišťuje povinnost dohody na řešení problémů v rámci i mimo rámec vymezeného území. V praxi se tedy spádové území překrývají. Čím je zástavba kompaktnější tím spíše budou občané přirozeně „spádovat“ do více území.
Utváření spádového území v měřítku jednotlivého občana umožňuje plné informování občanů, dle potřeby zapojení i spolupráci. Podobu spádového území si dohadují municipality se svými občany.Utváří společný přátelský prostor, ve kterém je možné v souladu s dohodnutými prioritami a strategickými cíli transparentně navrhovat a postupně realizovat konkrétní projekty a opatření pro potřeby skupin i jednotlivých občanů spádového území.
Spádové území nabízí občanům jednotnou koordinovanou správu. Vše, co si občané mohou rozhodnout sami, nebo vyřešit bez širší koordinace si vyjednají, nebo zajistí s podporou příslušných referentů, nebo zástupců své municipality. Pokud ale problém vyžaduje zapojení více stran a širší koordinaci, je možné problém neformálně konzultovat a řešit jako námět. V rámci kulatého stolu jsou pak sezváni aktéři v území a problém, námět je věcně projednán a domluven další postup.
Demokracie není vládnutí, ale hledání nejvhodnější dosažitelné varianty řešení problému. Spádové území využívá osvědčené postupy a vytváří přátelské prostředí, které pomáhá rozvíjet kulturu diskuse nad hledáním shody na nejvhodnější variantě řešení. To vše s ohledem na vyjednaný společný rámec veřejného zájmu.Pokud existují vyjednané strategické cíle, pak je možné každé řešení posoudit, zda je ve shodě s těmito cíli. Pokud existuje výkonný management, který trvale v území působí, kontroluje plnění přípravy, realizaci projektů a opatření včetně zpětné vazby o jejich účinnosti, pak lze i ad-hoc projekt realizovat tak, aby byl v souladu s potřebami celku.
Bez vůle samosprávy nelze spádové území vytvořit. Jeho podobu, jedinečnost, smysl, rozsah, cíle, vše je v rukách volené samosprávy. Spádové území bude tedy takové, jaké si samosprávy vytvoří. Jsou odpovědny svým občanům, kteří by měli být součástí procesu vzniku i jeho správy.Spádové území je metoda, způsob jak přenášet společně dohodnuté vize do reálného života prostřednictvím stabilní profesionální správy. Tato schopnost je esencí funkční zastupitelské demokracie.