Akční plán představuje souhrn konkrétních kroků. Zpravidla se jedná o soubor projektů, které povedou k naplnění strategických cílů. Je to nástroj strategického řízení. Pro plnění akčního plánu se stanovují priority. Plnění akčního plánu se trvale sleduje a hodnotí z pohledu účinnosti dosažení vytyčeného strategického cíle.
Hlavním účelem posouzení a výběr nejvhodnějšího projektu, nebo postupu, vzhledem k využití zdrojů a hodnoty dosaženého cíle. Každému hodnocení Cost-benefit musí předcházet základní analýza, která popíše rozsah vlivů, které je nutné zohlednit. Navazuje tedy minimálně na analýzu SWOT a hodnocení SMART RICH.
Při ověřování dopadů se v každém kroku hodnotí vždy dopady a zisky ekonomické, environmentální a sociální. Pro každý projekt se přiměřeně použijí tyto kroky následujícího postupu.
Charakterem území se rozumí soubor podstatných přírodně krajinných, sociálně ekonomických, historických a kulturně civilizačních, zvláště urbanistických, architektonických a estetických prvků či vlastností specifických pro konkrétní území (především poloha v území, intenzita, struktura a typ zastavění, vymezení a uspořádání veřejných prostranství, infrastruktura, způsob využití území a míra jeho změn), včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb.
(Odpovídá nařízení č. 10/2016 Sb. hl.m.Prahy -pražské stavební předpisy)
Idea je námětem pro diskusi. Je součástí interní - komunitní práce. V rámci oficiálního rozhraní a kulatých stolů je projednávána pouze v souvislosti s jinými již konkretizovanými náměty, záměry a projekty. Je to nezávazná myšlenka, nápad, nebo souhrn myšlenek a nápadů bez analýzy a konkrétního zacílení s potenciálem rozpracování do konkrétního námětu.
Lokalitou je plocha nebo soubor ploch, popřípadě část plochy, kterou je možné vymezit na základě převažujícího charakteru. (Odpovídá nařízení č. 10/2016 Sb. hl.m.Prahy -pražské stavební předpisy - charakter viz slovníček)
Námět je první stupeň přípravy konkrétního řešení. Kdokoliv může podat libovolný námět do oficiálního rozhraní a každý námět v oficiálním rozhraní bude vypořádán. Námětem se stane idea, která je 1. konkrétně pojmenována (o co se jedná) 2. je popsán přínos - smysl (k čemu slouží), 3. je popsán rozsah (jednoduchý odhad vlivu, dopadu, potřeb).
Oblast je menší poznatelné přibližně vymezené, pojmenovatelné geografické území. Území kde lze rozpoznat společné znaky, potřeby, využití, vazby. Zpravidla část spádového území. Pojmenovaná oblast přirozeně pomáhá určit rozsah koordinace a vazeb pro konkrétní opatření a projekty v území. Vymezení pomáhá nalézat společné zájmy a cíle a vytváří předpoklady pro aktivní management a udržitelnou správu.
Základní členění klíčového strategického dokumentu pod kterým jsou pak shrnuty strategické cíle, ke kterým jsou přiřazeny karty specifických cílů. Strategický rámec je členěn do 5ti oblastí. (1. Lidé a společnost, 2. Hospodářský model, 3. Odolné ekosystémy, 4. Obce a regiony, 5. Globální rozvoj.)
Přiřaditelný parametr Gopinera. Každý uživatel si může vymezit, která data, informace, plány, organizace, geografické místo chce sledovat a být o něm informován.
Permanentní kulatý stůl je metoda aktivní správy jednotného, trvale udržitelného managementu spádového území, kterou zajišťuje profesionální pracovník. 1x za měsíc pořádá neformální setkávání u kulatého stolu, které vylučuje silové jednání z pozice lhůt a závazných stanovisek. U kulatého stolu jsou si všichni rovni. Jednání je vždy veřejné.
(Projednávají se výsledky postupu plnění akčních plánů za účasti všech aktérů v území. Neformálně se koordinují záměry a diskutují vhodné varianty řešení. Z jednání vznikají zápisy, které kontrolují stav úkolů, plnění dohod a koordinují se postoje, aby pro rozhodování a jednání komisí a rad byly již předjednané problémy s maximem možných informací z území.)
Zajišťuje udržitelný management území, koordinuje a připravuje podklady pro rozhodování samospráv. Základní metodou práce je koordinace prostřednictvím permanentních kulatých stolů. Profesionální správa aktivně vytváří předpoklady pro trvalé ověřování podoby uznaných veřejných zájmů a jejich základní stabilizaci v závazných dokumentech.
(Profesionální správa sleduje ve spádovém území soulad konkrétních projektů, záměrů a nastavení priorit s místními strategickými cíli i cíli regionálních rámců kraje i ČR. Aktivně poskytuje součinnost a zpětnou vazbu práci profesionální správy zájmových spádových území i potřebnou koordinační součinnost krajské správě.)
Projekt je schválený a projednaný záměr, doplněný o hodnocení Cost - benefit. Má vyčleněné finance a daný časový rámec na přípravu a realizaci. Projekt představuje soubor činností, které vedou ke konkrétnímu řešení v rámci daného rozsahu a oblasti zájmu. Váha a posouzení projektů vyplývá ze sumy synergických efektů, které konkrétní projekt přináší. Každý oficiální projekt je hodnocen i s ohledem na volební cyklus.
Příklad dobré praxe představuje účinnější (méně úsilí) a efektivnější (dobré výsledky) cesty k vytyčenému cíli, založené na opakovatelných postupech, které se mohou osvědčit i jinde a které může využít větší počet občanů, municipalit a organizací.
Metoda hodnocení kvality projektových cílů i jednotlivých projektů
(Stanovení cíle – milníku, odpovědné osoby a pravomocí)
(Zhodnocení vymezeného území – rozsahu zájmu, proč je to tak a co to přinese – možné i finančně)
(Zhodnocení nákladů a potřebných kapacit, participace a odpovídající legislativy)
(Činnosti: - popis konkrétních činností k dosažení cíle)
(Časové zařazení – popis časových vazeb)
(Hodnocení: - porovnání, synergie, priority - popis , vyhodnocení, (SMART), SWOT, Cost-benefit)
(Čím je řešené území jedinečné - jak využívá, přispívá, rozvíjí specifický potenciál)
(Karty nadřazených strategií a koordinace s širšími vazbami ovlivňující území)
(Karta vlastního strategického směřování v souladu s pilíři udržitelnosti)
Nejmenší smysluplná správní jednotka území schopná aktivního managementu území v měřítku jednotlivého člověka. Vytvořená dohodou samospráv za účelem zajištění udržitelného rozvoje, prosperity a plnohodnotného života občanů. Koordinovaný, transparentní rozvoj je zajištěn prostřednictvím stabilní profesionální správy.
Více o spádovém územíSpecifické cíle jsou takové cíle organizace, které upřesňují strategické cíle a jsou přiřaditelné konkrétním odpovědným osobám ve společnosti, nebo organizaci. (Cíl lze ověřit metodou SMART RICH)
Strategické cíle jsou nejvyšší dosažitelné cíle (mety) organizací či jednotlivců. Strategické cíle jsou součástí strategického řízení. Strategické cíle jsou zaměřeny vždy multioborově. (Pokud by řešili jen jednu oblast není to strategický cíl, ale projekt). Váha strategických cílů se vždy poměřuje s tím, jak přispívají k naplnění celkové vize (ideální podobě cílového stavu).
Strategie je vždy multioborová celostní. Je to obecný plán, který umožňuje společné dlouhodobé směřování k dosažení vytyčené vize (cílového stavu) prostřednictvím dosahování jednotlivých met (strategických cílů).
Subsidiarita je princip správy, která usiluje o to, aby veškerá odpovědná rozhodnutí byla přijímána vždy na té nejnižší možné úrovni.
Jednoduché hodnocení, které je rozděleno do 4 karet, které hodnotí - 1. Silné stránky, 2. Příležitosti, 3. Slabé stránky, 4. Rizika. Každá karta musí obsahovat pohled z více stran, tedy obsahovat více položek, cca 5. Pokud je to možné a smysluplné, je SWOT analýza ověřována z interního pohledu (silné stránky a příležitosti) a externího pohledu (slabé stránky a rizika).
Uznaný veřejný zájem představuje samosprávami vyjednanou shodu, která je prokazatelně v souladu s cíli, které naplňující potřeby občanů. Pro ochranu veřejného zájmu si občané platí veřejné instituce, které tím naplňují vlastní smysl své existence.
V komplexním složitém světě je nutné neustálou kontrolou a vyvažováním ověřovat, zda institucemi prosazovaný „uznaný“ veřejný zájem stále naplňuje smysluplně stanovený cíl ve prospěch společnosti. Ke kontrole a ověřování slouží strategické dokumenty, které vznikají v široké diskusi na základě dat, za účasti laické a odborné veřejnosti. Strategické dokumenty slouží k jednotné organizaci veřejné správy, která pak svými vlastními prostředky naplňuje dohodnuté cíle konkrétními kroky podle stanovených postupů a norem. Správně pojatá legislativa – obecné zákonné normy zpravidla dávají veřejné správě prostor pro výklad paragrafů a jejich článků tak, aby mohla účinně prosazovat uznaný veřejný zájem a docházelo k naplňování společně vytyčených strategických cílů. (Pokud samospráva nemá s občany sjednanou vizi rozvoje a strategické cíle k jejímu naplňování je pro veřejné instituce velice obtížné ověřovat skutečnou podobu veřejného zájmu. Chybí totiž rozhodovací kompas, který znemožňuje utilitární rozhodnutí deformované soukromými zájmy jednotlivců.)
Vize je představa žádoucího budoucího cílového stavu. Jedná se o jednoduchý popis jeho podoby. Je to představa ideálního stavu, kterého chce jednotlivec, nebo organizace svojí strategií dosáhnout.
Jsou všechna navazující spádová území k vlastnímu spádovému území, nebo jakákoliv samosprávami vymezitelná plocha, která má být předmětem trvalé koordinace profesionální správou spádového území.
Záměr je samosprávou (vedením společnosti) projednaný námět, který je doplněn o základní analytické hodnocení. SWOT. Správnost námětu je ověřena metodou SMART RICH. Záměr má odsouhlasen finanční rámec (případně časovou dotaci) na jeho přípravu.